František Pecen – fotogalerie

Vítejte

Menu » Home / About

Pár slov o mně :-)

Narodil jsem se v devětašedesátém roce minulého století.
Studoval jsem, krásnou dívku poznal, dostudoval, na vojně pobyl, do pracovního procesu se chutě zapojil.
Oženil se, tři děti se nám narodily  ...  a tak tu zaplať Pán Bůh s Vámi zatím žiju.

Mezitím vším občas fotím, dobrou hudbu poslouchám, zajímavé lidi potkávám.
O tom moje focení tak nějak je - potkávání, někdy míjení, zachycení toho co Bůh dal ... a zase si vzal zpátky.

... a toto všechno je pravda. Jako že se jmenuju František Pecen.

 

PS: Jeden krátký příběh ze života, aneb jak mě potkal covid a co všechno z toho setkání vzešlo

Z kraje března Léta Páně 2021 mě potkal covid-19. Nezván a nečekán, pustil se jeho původce do mě a vůbec přitom nebral ohled na můj tehdejší zvýšený příjem všech možných vitamínů, aktivátorů imunity, mikro i makroprvků. Ani moje pravidelné otužování a pohyb na čerstvém vzduchu ho nezastavily. Z vysoka na všechny ty obezličky kašlal.
Co se týče vážnosti projevů choroby, byl jsem tak nějak ve zlatém středu. Necelý týden horeček doprovázených bolestmi hlavy. Zhruba měsíc všeobjímající únava. Plíce naštěstí zůstaly v pořádku. Po měsíčním marodění jsem se vrátil do práce. Šéf si mě prohlédl a obratem poslal na dalších čtrnáct dní zpátky domů. Takže jsem s tím Wu-Chanským prevítem proležel poctivých 6 týdnů.
Ruku na srdce - kolik lidí s příznakovým covidem-19 mělo takové štěstí na osvíceného šéfa, aby se mohlo měsíc a půl kurýrovat?

Do zaměstnání jsem se znovu vrátil v půlce dubna. Byl jsem rád, že jsem se té RNA slátaniny zbavil a těšil se na blížící se léto. Třetí den svého pracovního nasazení jsem po půlhodině sezení u počítače z čistajasna zkolaboval. Pumpa měla předchozího řádění covidu plný kecky a vzala si pár vteřin volna. Flákání se jí zalíbilo a párkrát si ho ještě zopakovala.
Mám skvělé kolegy s hlavou na svém místě. Díky nim, jednomu borcovi za volantem sanity a svému andělovi strážnému jsem se na JIPku dostal včas. Ještě ten samý den mi v Hradci zašili kardiostimulátor.
Smekám před pány doktory v tamější fakultce a dodatečně se omlouvám všem pacošům, které jsem v tom fofru na sále předběhl ;-).

Soužití s budíkem z počátku nic moc, ale časem jsme si na sebe zvykli.
Mému obvoďákovi jsem se ale furt nelíbil a prohnal mně vyšetřeníma, o kterých jsem do té doby vůbec netušil, že existují.

Díky intuici pana doktora mi pak v červenci diagnostikovali rakovinu.
Naštěstí včas.

A proč to vlastně píšu?
Protože:
1) Mám skvělé kolegy. Nebýt jich, už tu nejsem.
2) Cesty Boží jsou nevyzpytatelné. Nikdy by mně nenapadlo, že v Jeho rukou může být i covid nástrojem pro zachování života - a to dokonce dvojnásobným.
Nebýt covidu, řekla by si moje srdeční pumpa o chvíli oddychu sice o nějakých 10-20 let později, ale určitě ne v pracovní době (a už vidím, jak mi veverky v lese volaj rychlou ;-).
No a opět nebýt covidu, neprodělal bych tolik následných vyšetření a na rakovinu by mi doktoři přišli až mnohem později.
Čili nejspíš tak nějak odhadem v jejím terminálním stadiu.

Stejně Bože ale nemám covid rád ;-).

 

PS: pokud propadnete nezřízené touze mi něco sdělit, zkuste to třeba zde: frantisek.pecen@email.cz

 

 

 

This photo gallery is based on Piwigo.

Piwigo is a photo gallery software for the web, built by an active community of users and developers. Extensions make Piwigo easily customizable. Icing on the cake, Piwigo is free and opensource.

Visit Piwigo website